Odkud a kam proudilo zboží po Gmündské stezce vedoucí přes Stráž nad Nežárkou

Města, ve kterých žijeme dodnes, zakládali naši předkové cíleně na kupeckých stezkách a jejich křižovatkách. Tím byla zajištěna prosperita obyvatel
a dobré fungování mezinárodního i tuzemského obchodu. Stará kupecká stezka vedoucí přes Stráž nad Nežárkou zvaná Rakouská či Gmündská je písemně doložená již v 9. století. Existovala však dávno předtím.

Strážci ze Stráže (nad Nežárkou), kteří bděli nad bezpečným průjezdem po Rakouské či Gmündské stezce svým územím, neměli vždy lehkou službu.

Bratranec krále nenápadně škodil obchodu ve Stráži nad Nežárkou

Moravský markrabí Prokop, který byl bratrancem krále Václava IV., si roku 1400 najal jako záškodníka jistého Diviše z Hrádku. Jeho úkolem bylo loupežničit na panstvích pánů ze Stráže
a z Ústí i jejich příbuzných Jindřicha III.
z Rožmberka a pánů z Hradce. Zajímal rukojmí
a vymáhal za jejich propuštění výkupné.
Na objednávku markrabího přepadl Diviš městečko Žirovnice a škodil u Stráže
i u Černovic.  

Kromě toho se pokoušel o dobití hradu ve Stráži a později i v Soběslavi. V tom ho zase tajně podporoval pán ze sousedního bystřického panství Lipolt Krajíř z Krajku. Nicméně Strážáci milého Diviše hned následujícího roku 1401 dopadli a s největší pravděpodobností popravili.

Kališník Jan Žižka pro změnu zatápěl katolickým příbuzným pánů ze Stráže

O pár let později roku 1408 začalo být na Gmündské cestě opět nebezpečno. Tentokrát až na úseku, který spadal pod správu třeboňského panství sousedícího se strážským. Zatímco se česká Stráž držela kalicha, tak příbuzní z Třeboně holdovali římskokatolickému kříži.

V zájmu vyššího dobra ukradl Žižka
katolíkům slanečky

Jan Žižka neváhal a vyhlásil nepřátelství třeboňským Rožmberkům i královskému městu České Budějovice. S dalšími dvěma soudruhy se přidal k záškodnické rotě jistého Matěje vůdce
a pomohl mu oloupit nejednu kupeckou karavanu procházející přes třeboňské území Jindřicha III. z Rožmberka. Ukradli například sukno a jednou dokonce i slanečky. Následujícího roku po dopadení Matěje vůdce a jeho kumpánů byl Jan Žižka na rozdíl od ostatních omilostněn samotným králem. 

Kudy vedla Rakouská či Gmündská stezka

Takzvaná Rakouská či Gmündská stezka, která se ještě všemožně větvila, vedla
z Podunají přes rakouský hrad Raabs, skrze Slavonice až do střežené zemské brány mezi Landštejnem a Pomezím. Dál pokračovala přes Staré Město pod Landštejnem, Novou Bystřici a Stráž nad Nežárkou. Právě odtud z ní vedla odbočka k Třeboni, která pak směřovala dál do Gmündu.

Gmündská stezka se větvila také směrem k Jindřichovu Hradci a přes Dírnou a Brandlín vedla až do Strkova, kde se spojovala s cestou Vitorazskou. Odtud pokračovala přes Miličín, Bystřici, Benešov a Jesenici až do hlavního obchodního města Prahy.

Z historických pramenů uvařily Textové lahůdky

Tip pro badatele: Jan Karel Hraše: Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách, vydal Jan Karel Hraše 1885

Ilustrace kupců a Jana Žižky: internetová encyklopedie Wikipedie

Renesanční obraz Stráže nad Nežárkou z legendárního triptychu Dělení růží poskytl NPÚ
k účelům zkoumání v rámci projektu Průvodce Strážskem.