Starou radnici ve Stráži strávily plameny během srpnového požáru 1875

Veliký požár města Stráže nad Nežárkou vypukl po osmé hodině večerní 26. srpna roku 1875. Popelem tehdy lehlo šest stavení na pravé straně náměstí,
deset přilehlých stodol s veškerou úrodou a také
stará radnice s památným archivem.

Strašlivý požár vylíčil kronikář

Občané debatující na lavičce před chalupou č. p. 164 v dnešní Ruské ulici spatřili, jak oheň najednou zachvátil dvě stodoly za domky pod radnicí na pravé straně náměstí. Měl dostatek potravy v podobě doškových střech i sklizené úrody a tak se rychle šířil. 

Plameny šlehaly tak vysoko, že je bylo vidět až z patnáct kilometrů vzdálené Třeboně. Vyplašení holubi kroužili nad svými hnízdy
a omámeni dýmem se pak sami zřítili do zuřícího pekla. Okna domů v Ruské ulici byla od té výhně tak rozžhavená, divže nepraskla. Zápach ze spáleniště pak celou zimu připomínal zkázu náměstí i staré radnice ve Stráži nad Nežárkou.  

V kronice se zachoval popis a obrázek zaniklé radnice 

Jednalo se o mohutnou renesanční stavbu z kamene s klenutými stropy v přízemí. Hlavní chodba z náměstí uzavřená vraty vedla středem radnice až na malý dvorek. Napravo od ní se nacházel byt strážníka, který tvořila světnice se dvěma okny na náměstí, komora a černá kuchyně.

Místnost nalevo od centrálního vchodu pak sloužila jako šatlava. Z malého zamřížovaného okýnka u stropu z ní ústil směrem do náměstí kouřovod od kamen, kterými se ve strážském vězení topilo. Za arestem pak vedly schody do prvního patra a za nimi stála příčka, která je oddělovala od dvorku za radnicí. Z boční takzvané Školní ulice svažující se ke kostelu vedla úzká chodba do dvou místností, ve kterých býval chorobinec pro zestárlé chudé občany
s deseti lůžky. Za jeho druhou světnicí měli nebožáci k dispozici malou černou kuchyni.
I touto boční chodbou bylo možné projít až na radniční dvorek.

Shořela divadelní scéna i vzácný archiv Stráže nad Nežárkou 

V prvním patře staré radnice se nacházela velká místnost se čtyřmi okny do náměstí
a jedním do boční ulice. Za ní byla druhá místnost se dvěma okny do boční ulice
s výhledem na zvonici a jedním oknem směrem k řece, která sloužila jako archiv.
Po vzniku místního divadelního spolku roku 1856 začali ochotníci sehrávat svá představení v přední místnosti radnice.
Aby nemuseli po každé hře stavět a zase bourat jeviště, byla jim zanedlouho propůjčena i zadní místnost, odkud byl městský archiv přestěhován na půdu, kde při požáru roku 1875 shořel.

Renesanční radnice požár ustála, přesto neušla demolici a přestavbě 

Historickou budovu radnice zmiňovanou již roku 1600 nebylo nutné po vyhoření bourat. Stačilo ji opatřit novým krovem stejně jako po jejím předchozím požáru v roce 1730. Nicméně na jaře roku 1876 přistoupilo město k demolici a vybouraným materiálem byl zasypán bývalý chorobinec. Zdejší dobrodinec farář Dolák pak usiloval o jeho obnovu a vznikly tak legendy
o strážské opatrovně.

Střecha nové radniční věže byla pokryta plechem, který si vyžádal svou první opravu až po čtyřech desetiletích roku 1915. Teprve roku 1927 došlo na jeho kompletní výměnu, kterou zajistil strážský klempířský mistr B. Čenkovič. Zednickou opravu vnější fasády věže tehdy provedl František Škarda rovněž ze Stráže. 

Z autentických záznamů uvařily Textové lahůdky