Nedvězí – kde se mlelo obilí, choval dobytek a bušil hamr

18.04.2020

Nedvězí - kde se mlelo obilí, choval dobytek a bušil hamr

Šimanův dvůr a mlýn v Nedvězí u Stráže nad Nežárkou se nachází na dně bývalého jezera. Zdejší osadníci se vyznačovali dlouhověkostí, hrabě sem nasadil indiánské slepice, mlynářku obvinili z kouzelnictví a do šlechtické vilky přijížděli umělci naslouchat duchům Svatého grálu.

Šimanův dvůr v Nedvězí u Stráže nad Nežárkou

Kdysi dávno se uprostřed Nedvězského údolí čeřila hladina jezera. Když si z něj řeka uvolnila odtok, močálovité dno se pozvolna přeměnilo na úrodné louky, o kterých se dočítáme v listinách ze 14. století. Některé časem posloužily i jako pole, ale plodiny se odtud stejně jako seno sklízely do panského dvora ve Stráži. Teprve počátkem 18. století za hraběte Šternberka tu vznikl samostatný hospodářský dvůr zvaný Nedvězský nebo také Šimanův podle sousedního mlýna. Ještě v první polovině 19. století se pozemku pod ním říkalo Včelník, jelikož zde původně rostla jedna z tradičních včelných zahrad.

Hrabě nasadil do Šimanova indiánské slepice

Účetní záznamy dalšího majitele statku hraběte Josefa Černína z Chudenic vypovídají, že sem panský bednář ze Stráže dodal větší množství dřevěných nádob a pomůcek. Již roku 1726 se ve dvoře chovalo 26 dojnic a 10 odstavených telat, proto zdejší šafář potřeboval džbery, putny, vědra a štoudve na vodu stejně jako sběráky a mírky na mléko a dížky na máslo.  Mezi běžnou drůbeží se na Šimanově vyskytovala také veliká vzácnost - pět indiánských slepic a kohoutů - dnes již běžných krůt a krocanů.

Statkář z Nedvězí byl příbuzný národního buditele

Když koncem 18. století zakoupil strážské panství rytíř Lilienborn, prodal statek Tomáši Platzerovi. Jeho syn byl přes svou manželku rodově spřízněn se slavným českým historikem, vlastencem a buditelem Františkem Martinem Pelclem. Právě toto příbuzenství přivedlo do Stráže i významného kastelologa Augusta Sedláčka, u kterého si další majitelka panství baronka Kateřina z Leonhardi nechala vypracovat popis strážního hradu ještě před přestavbou na zámek.

Božská Ema měla na Šimanově milence

Po prusko-rakouské válce 1866 se přes Stráž nad Nežárkou vraceli zpět domů pruští vojáci. Pět z nich zemřelo v Šimanově statku na choleru. Podle kroniky jsou pochováni někde na palouku jihovýchodně od dvorka. Nedvězskému hospodářství se kupodivu nevyhnula ani světoznámá pěvkyně Ema Destinnová, která bydlela v 1. polovině 20. století na zámku ve Stráži nad Nežárkou. Zamilovala se totiž do Romana Kunstovného - fešného lesního inženýra ze dvora.

Šimanův mlýn v Nedvězí u Stráže nad Nežárkou

Na pravém břehu řeky Nežárky v Nedvězí u Stráže klapal již v 16. století mlýn Bartoše Šimanů. I do této samoty však proniko běsnění třicetileté evropské války o víru a o trůny. Tak byl roku 1633 ve Stráži nad Nežárkou pokřtěn Kašpar, syn vojačky a mlynářovi pomocnice.

Za hospodaření mlynáře Tomáše počátkem roku 1658 nešťastně zahynul jeho pomocník Michal z Jindřiše, kterého rozmačkalo vodní kolo. Podle berní komise, která revidovala majetek po třicetileté válce, poháněla Šimanův mlýn dvě kola a chovalo se tu i značné množství dobytka. Proto byl mlynář uznán schopným platit vydřidušské daně, které byly po Bílé hoře postupně uvaleny na obyvatelstvo Českého království. Kromě toho se Tomáš musel podílet i na vydržování jezuitského faráře ve Stráži nad Nežárkou.

Aničku ze Šimanova obvinili z kouzelnictví

V důsledku nezbytné generální opravy se na mlýně před rokem 1717 nemlelo a mlynář Urban Volf ze starého formanského rodu původem z Roseče tak vrchnosti dlužil pravidelnou činži. Jeho žena Anička byla zanedlouho nato roku 1721 vyslýchána v hradecké kanceláři ohledně kouzelnictví, které tehdy patřilo k těžkým prohřeškům. Za podání zdraví škodlivých látek v nápoji či pokrmu jste vyfasovali popravu. Přimíchání neškodných prostředků bylo zase chápáno jako prachsprostý podvod a trestalo se žalářem. Pokud bychom se i dnes řídili stejnými pravidly, byla by většina výrobců a zpracovatelů potravin po smrti anebo za mřížemi.

Mlynářka Anna Volfová naštěstí vyvázla bez úhony, protože se za ní zaručil její manžel. Je však možné, že skutečně vyráběla nějaké životabudiče, její pomocnice Dorota se totiž dožila rovné stovky. Rok před mlynářovo skonem postihlo Šimanov neštěstí. Počátkem roku 1727 spadla do vody pod mlýnským kolem jakási Rozina z Polště a to ji zabilo. Zanedlouho poté se Šimanovský mlýn uvádí již jako pustý.

Umělci naslouchali ve vile duchům Svatého grálu

Přes cestu nalevo od dvora a mlýna bývala ovocnářská zahrada s chalupou pro dvorské dělníky. Vrchnostenský zahradník Josef Jareš se v ní roku 1818 odebral na věčnost v požehnaném věku 95 let. Hrabě Jaromír Černín z Chudenic nechal domek v 80. letech 19. století zbourat, aby tu vedle řeky vyrostla jeho nová vila s věžičkou. Velká síň v patře sloužila při příjezdu panstva a v přízemí se nacházely byty. Romantická vilka se brzy stala oblíbeným letním sídlem českých umělců. V lůnu přírody se tu rekreoval dramatik Jakub Vojta Slukov z činohry Národního divadla nebo malíř Mikoláš Aleš. V letech 1921 - 1922 zde zase čerpal inspiraci znamenitý sochař Emanuel Kodet a místní kališnický duch mu skutečně vnukl myšlenku, která se později zhmotnila v podobě obří kamenné sochy husitského vojevůdce Jana Žižky na bojišti u Sudoměře.

Nedvězský hamr tepal železo

Při západní hranici nedvězského údolí u bývalého Hamerského potůčku bušilo celá staletí kladivo hamru, o kterém se píše již roku 1384. Když však geniální rybníkář Jakub Krčín z Jelčan přeměnil koncem 16. století potůček na Novou řeku, přišel hamerník o louky i náhon hamru. Tak mocné vodní kladivo utichlo, hamr pustl a dnes po něm není ani památky.

Významný zdroj hamerníkovy obživy představoval také Hamerský rybník, který se
v té době osazoval 20 kopami ryb lovenými v tříletých cyklech. Někdy v první polovině 19. století byl však vypuštěn a přeměněn na takzvanou Hamerskou louku, kde se teď pasou koně.

Tip pro badatele

  • František Zátka: Nedvězí u Stráže nad Nežárkou,
    vydáno v Jindřichově Hradci 1936



Z poctivé domácí indiánské slepice uvařily Textové lahůdky 

Cykloturistická mapa Strážska

Získejte plán jihočeského města Stráže nad Nežárkou s prohlídkovou trasou a vyprávěním a také cykloturistickou mapu Strážska se třemi komentovanými výlety.

  • praktický skládací formát do kapsy
  • vzpomínkový suvenýr z dovolené
  • milý dárek z cest

Sponzoři článku

Vytváření příspěvků pro Strážácký blog je mravenčí práce. Údaje vychází z rozhovorů, terénního průzkumu a bádání v pramenech. Jako sponzor podpoříte rozvoj zábavné vlastivědy, náklady si odečtete z daní, získáte reklamu a dárek - prohlídku Stráže nad Nežárkou.