Pístina na stráži – pazdernu vystřídaly řopíky

07.12.2020

Pístina na stráži - pazdernu vystřídaly řopíky

Fašismus se bál kultury a proto nás obohatil válkou. Místo zakázaných divadel byly na programu souboje v oblacích a tam, kde se modral len, rašily řopíky. Nejdokonalejší pevnostní systém celého kontinentu byl připravený chránit srdce Evropy. Dva bunkry stály také v příhraniční obci Pístina kousek od Stráže nad Nežárkou. Nácek je pak vyhodil do luftu.

Ještě v roce 1397 náležela Pístina k jindřichohradeckému panství, odkud přešla pod korouhev pánů ze Stráže. Obyvatelstvo příhraniční vísky se v dobách míru tradičně živilo zemědělstvím. O dobytek se starali pastýři a kolem vsi bzučely medonosné včelky. Pole se tu modrala lnem, který dosychal v pazdernách. Z kvalitního plátna pak šili krejčíci a v Pístině nebyla nouze ani
o šikovné kováře, koláře a tesaře. Původních 16 usedlostí podél cesty se postupně rozrostlo
o další roubené chaloupky, které se v průběhu 18. a 19. století dočkaly cihlové přestavby. Díky starousedlíkům vznikla roku 1824 uprostřed návsi také kaplička sv. Kateřiny, jenže pod romantickou venkovskou kulisou ve skutečnosti bilo strážní srdce.

Pro paměť budoucích generací zaznamenal pístinský kronikář, jak se v roce 1927 začala pod celou Evropou doslova otřásat zem. V následujícím roce se k zemětřesení přidaly i další živelné pohromy. Začátek roku 1929 zmrazil jihočeské příhraničí ledem Sibiře, v létě se tu prohnala vichřice a zanedlouho po ní zasypaly Pístinu kroupy jak husí vejce. Ani tentokrát neběsnila příroda jen tak bez důvodu. Po nástupu italského diktátora Mussoliniho povstal totiž z popela Papežský stát a za vydatné podpory církve se fašisté dál pilně věnovali nastolení Říše Zla.

Naše kotlinka sousedila po rozpadu habsburské monarchie 1918 s neutrálním rakouským státem a jihočeské příhraničí tak platilo za nejvíce bezpečné. Ale zlověstná mezinárodní situace přinutila Pístinské už v roce 1936 ke zřízení civilní protiletecké obrany za účelem odstraňování škod po náletu. Když pak nacisté 12. března 1938 připojili Rakousko k Říši, ocitly se chabě opevněné jižní Čechy v bezprostředním ohrožení. Tehdy se desítka statečných mužů ujala domobrany v Pístině a stejně jako jejich předci střežili okolí. Koncem června se po boku armády zapojili do horečnaté výstavby souvislého pásu opevnění. S budováním úseku 185 v prostoru Strážska pomáhali také všichni práce schopní muži a dokonce i některé ženy. Pod jejich rukama tak zanedlouho vyrostla jedna železobetonová pevnůstka na začátku hráze rybníka Staviště a druhá ji doplňovala na pasece o 400 metrů dál. Oba řopíky byly vybaveny periskopem, ručním ventilátorem na výměnu vzduchu a československými kulomety, které tehdy patřily mezi nejvýkonnější a nejspolehlivější zbraně na světě.

Stráže SOS se v jihočeském příhraničí bily jako lvi
Stráže SOS se v jihočeském příhraničí bily jako lvi

Vznikající bunkry měly vojákům jindřichohradeckého pěšího pluku 29 umožnit obranu rozsáhlého území mezi Třeboní a Starým Městem pod Landštejnem. "Půl čety vojska bylo ubytováno v hostinci. Obsadili všechna strategická místa jako Brachů vršek, kde bylo stanoviště kulometu. Druhá kulometná hlídka se usadila v olší na hrázi Vítkovského rybníka, odkud střežila silnici na Stříbřec. Chování místního obyvatelstva bylo vzorné
a nebojácné," vystihuje situaci zpráva v kronice.

Stráže SOS se bily jako lvi

Každou noc od poloviny září čelily hlídky Stráže obrany státu (SOS) útokům zfanatizovaných Němců ze sudetoněmeckého Freikorpsu. Civilní obyvatelstvo německé národnosti prchalo do Rakous, zatímco se Češi stahovali do vnitrozemí. Během mobilizace československé armády 23. září 1938 byla nedokončená linie opevnění nouzově připravována k boji.
V rybnících byl zvyšován stav vody, zatímco koryta potoků měla posloužit jako protitankové příkopy. Ruku v ruce s Pístinskými budovali vojáci dnem
i nocí protipěchotní a protitankové překážky, když nás jako blesk z čistého nebe zasáhla
30. září Mnichovská zrada. Tím padl nejdokonalejší pevnostní systém celého kontinentu připravený chránit srdce Evropy.

Časně ráno 15. března 1939 zuřila po celém Strážsku tak hustá sněhová vánice, že nebylo možné otevřít oči. "Jakoby ani počasí nepřálo postupu německých vojsk do republiky," povšiml si kronikář z Pístiny. Prozíravě zaznamenal i lživou fašistickou propagandu: "Na náměstí v Třeboni nabízeli Němci polévku s chlebem a kolemjdoucí zvědavce si pohotově fotili. Pak hlásili do světa, jak nás tu zachránili před smrtí hladem." Srdceryvné PR pěkně maskovalo okupaci Československa.

Pístinské řopíky rozmetal nepřítel těžkými náložemi

Zbývající velké kvádry rozstřelovali vojáci na menší, ty pak rozbíjeli palicemi a železo z nich posílali na zbrojení do Říše. "Po odpravení Heydricha - Obergruppenführera SS - k nám do Pístiny přijely dva náklaďáky plné Němců. Ozbrojeni puškami prohledávali všechna stavení
a nepřihlášeným osobám hrozila smrt," pokračují záznamy neohroženého písmáka. Místo zakázaného divadla sledovali Pístinští letecké souboje, když v roce 1944 přelétávaly nad obcí anglické a americké svazy a také několik set bombardovacích letadel. "Jednou v srpnu je nad Číměří napadly dvě německé stíhačky a jeden bombarďák sestřelily. Nad Kamenným vrchem po nich vypálila spojenecká stíhačka z kulometu. Poraněný Němec prchající z boje shodil nad naší loukou kryt, pak vyskočil a hořící letadlo spadlo za lesem," přibližuje nám kulturní obohacení kronika.

Fašismus se bál kultury - proto nás obohatil válkou

Další Messerschmitt byl sestřelen nad loukou Březiny počátkem dubna 1945. Pilot z něj vyskočil až nad strážským lesem a jeho stroj pak spadl ve Stráži k Hejlům do hnoje. To už byli místní opět v čilém odboji. Mladí muži s puškami vartovali u cest a šikovně je blokovali vozy
s kamením. Jen o fous unikli Pístinští 9. května postřílení za nelegální poslech rádia, naštěstí měl Wehrmacht napilno s ústupem a podle kroniky osvobodila vísku 11. května Rudá armáda. Místní zpravodaj ani tentokrát nezklamal a zanechal nám další válečnou historku: "Když jeden ruský vojín pásl nad ránem koně na Houškově louce, zahlédl deset přebíhajících Němců. Nedbaje vlastního nebezpečí skočil na koně, Němce dostihl a všechny do jednoho je zajal. Pak je hnal celou cestu před sebou až do zajateckého tábora ve Stráži nad Nežárkou..." Pístinské pazderny, len i řopíky dávno odvál čas a zůstalo po nich jen vyprávění. Budiž nám ponaučením, jak zatočit se všemi Ismy.

do betonu a oceli zakuly Textové lahůdky

Přečtěte si také:

Německá stíhačka se zřítila do hnoje
a Stráž byla zanedlouho osvobozena

"Dne 17. dubna 1945 spadlo ve Stráži nad Nežárkou vojenské letadlo Messerschmitt 109. Krásně si to dovedlo vybrati, neboť padlo na hromadu hnoje ve dvoře rolníka Hejla." píše velitel četnické stanice.

Pilot vyskočil ze stíhačky a přistál v rybníce Budka za městem, odkud byl nezraněn dopraven do Stráže. Byl to dosti rozšafný mladík, který řekl, že ve 13.30 vyletěl
z Budějovic a přesně ve 13.50 již letěl padákem do vody...