Strážský hraniční les se 30. září 1938 ocitl v Říši

30.09.2019

Strážský hraniční les se 30. září 1938 ocitl v Říši

Zrada našich zahraničních spojenců, kterou stvrdili v Mnichovské dohodě, vedla 30. září 1938 k odtržení českého pohraničí od zbytku země. Obyvatelé Stráže nad Nežárkou, kteří tyto hrůzy zažívali, nám zanechali autentické zprávy ve starých kronikách:

Nebe nad českou Stráží krvácelo

O dechberoucí představení se 25. ledna 1938 postarala sama matka příroda. Tak jako už mnohokráte předtím, když se nad naší zemí stahovala temná mračna, byla česká Stráž
u hranice s Rakouskem předem varována. Večer vzplanula na severozápadní obloze rudá záře, kterou prostupovaly světlezelené a modravé světelné sloupy. Tento přírodní úkaz byl pozorován v celé střední Evropě a tradičně nevěstil nic dobrého.

Podél hranice s Rakouskem se na jihu Čech táhne hraniční les Dubovice, který byl od naší země násilně odtržen 30. září 1938
Podél hranice s Rakouskem se na jihu Čech táhne hraniční les Dubovice, který byl od naší země násilně odtržen 30. září 1938

Strážáci se připravovali na obranu vlasti

Věrni své posvátné službě při obraně hranic naší země se Strážáci zúčastnili březnové zkoušky civilní protiletecké ochrany. Jakmile zatroubily hasičské hormy, zhasla ve městě všechna světla a nastala úplná tma. Když se pak rozhučel velký zvon, musel být každý Strážák na předem určeném místě.

Ve strážském zámku se v červenci usadila vojenská hlídka, aby z jeho věže ve dne v noci střežila okolí. Občanská záložna ve Stráži, místní živnostníci a také většina občanů přispěli nemalou částkou na fond obrany státu. Počátkem srpna přišlo do strážského zámku 52 vojínů s poručíkem a dvěma aspiranty. Obyvatelé je vlídně uvítali a přáli si, aby bylo do Stráže nad Nežárkou přiděleno ještě více vojska.

Kamenný strážce srdce Evropy se roku 1938 ocitl v Říši zla
Kamenný strážce srdce Evropy se roku 1938 ocitl v Říši zla

Mnichovská zrada nás připravila o příhraniční území

Kronikář města zmiňuje ve svých zápiscích fakta, která zveřejnil Nový lid. Podle tehdejší statistiky živily naše lesy ještě v roce 1937 skoro milion lidí.
"Po 30. září 1938 budou naše lesy živit Němce z Říše, kteří nám hlavně lesy zabrali. Smutno je, že z naší strany tomu zabírání nikdo nebránil a Němci brali dle libosti, co cenu mělo: Dubovici, Zadní les, Terezský dvůr, Baštu a půl Blatského rybníka," vypočítává kronikář územní ztráty Strážska
po Mnichovské zradě. Dále uvádí, že počátkem října přišla do města Finanční stráž, aby tu střežila nové hranice u Lásenice. Stráž nad Nežárkou zůstala
i nadále česká, nicméně řada okolních vesnic a obcí se rázem ocitla v Říši.

Vlastenci ze strážského divadla se postavili Zlu

Divadelní ochotníci a ryzí vlastenci ze Stráže zaznamenali během své schůze 8. listopadu 1938 následující řádky: "Jako úderem blesku zasažen byl náš národ politickými událostmi.
V nezměrné bolesti skláníme se nad novou mapou republiky, nad otčinou hanebně odranou. Národ náš zrazen spojenci, stojí tu odkázán zase toliko sám na sebe. Nastává nám trpká cesta do nového života tak odlišná od té, kterou jsme nastupovali po 28. říjnu 1918. Jdeme pokorně oddáni do služeb vlasti a národa s přesvědčením, že zbraněmi ducha musí spravedlnost a nový řád světa zvítězit. Naše ochotnická divadla stojí před naléhavými úkoly. Česká hra ať hovoří k českým srdcím! Znovu ať ožijí všechny hry, které v nás živily odvahu a vzdor v době národního útisku a připravovaly slavný říjen před 20 roky!

Tip pro badatele:

Z autentických záznamů uvařily Textové lahůdky 

Sponzoři článku:

Vytvoření článku pro Strážácký blog obnáší asi 20 hodin práce včetně bádání v kronikách. Sponzor článku pomůže pokrýt tyto náklady a získá řadu výhod.